Otevření ukázkové štoly
3.10.2007
Hlubinná štola, která není pod zemí
Hlubinné dobývání uhlí v Čechách končí. Žádný jiný okamžik k otevření ukázkové štoly by už nebyl tak symbolický. Jak se cítili muži hluboko pod zemí? Jak se uhlí v hlubině těžilo a dosud ještě na několika málo místech těží? Jaké to je v uzavřeném prostoru, ve tmě, za hluku spuštěných strojů? Všechny tyto pocity na vlastní kůži zažijí návštěvníci ukázkové štoly Podkrušnohorského technického muzea. A přitom nemusejí ani sfárat pod zem! Ostatní se možná spokojí s virtuální ukázkou práce kombajnu, kterou navodí ryze moderní technika, a to 3D projekce v poslední ze čtyř sekcí štoly. Kuriozitou, která neujde očím turistů, je hornický záchod v podobě malého huntíku, doplněný dobovým toaletním papírem. Jak ale přiznali sami horníci, nikdy ho nevyužívali. Po cestě štolou neminou dvoukubíkový hunt, vozík na vytěžené uhlí, který je výjimečný právě svojí velikostí, a jak se domnívají zdejší havíři, bude asi jediný svého druhu na světě. Všechny vystavené stroje a zařízení jsou plně funkční.
A tak, přestože ve skutečnosti ne pod zemí, je možné vytvořit dokonalou iluzi hlubiny a proniknout alespoň maloučko pod povrch nesnadné hornické profese.
Sedm technických památek a unikátní parní těžní stroj
Technické muzeum na Mostecku nabízí víc než simulaci hlubinného dobývání. Je to především naprosto reálné prostředí bývalého uhelného dolu Julius III, kde se těžilo zhruba 120 let. Jeho uzavření v první polovině devadesátých let minulého století nesouviselo s útlumem těžby, důl byl vyuhlen a přestal tak sloužit svému účelu. Unikátní zařízení a objekty si ale říkaly o záchranu. Na Juliusce je dnes sedm technických památek, které jsou z rozhodnutí Ministerstva kultury prohlášeny za kulturní památku. Jsou to jámová budova s těžní věží vtažné jámy a oběhem vozů, strojovna těžní jámy, původní kotelna, jámová budova s těžní věží vodní jámy a strojovnou, kde se nacházejí takzvané Thomasovy výtahy, dále torzo komína a dva přízemní obytné domky dělnické kolonie. Nejedno srdce technika zaplesá při pohledu na unikátní těžní parní stroj z roku 1890, který pochází z dílny Českomoravské strojírny v Praze a který byl na této šachtě v chodu až do uzavření dolu.
Část dolu Julius III, která byla prohlášena za kulturní památku, tvoří ucelený, velmi významný soubor industriální architektury a technického zařízení, dokládající vyspělou úroveň dolování hnědého uhlí v 80. letech 19. století v severočeském regionu.
(převzato z Mosteckých listů - říjen 2007)